Anglie 2019, den pátý

Na snídani využijeme nabídky hotelu a zaplatíme si full fried English breakfast. Přemaštěnou přesmaženou prasárnu. Náležitě si jí užiju a upřímně doufám, že nebudu blinkat v autobuse.
Share on facebook
Share on pinterest
Share on email

Dnes nadchází čas k návratu domů. Na jednu stranu smutná událost, na druhou stranu… doma je doma.
Na snídani využijeme nabídky hotelu a zaplatíme si full fried English breakfast. Přemaštěnou přesmaženou prasárnu. Náležitě si jí užiju a upřímně doufám, že nebudu blinkat v autobuse.

Navzdory obavám, abych chytla správný spoj a neodjela někam jinam, přijede autobus o 20 minut dřív a laskavě mě přijme na palubu. Zamávám Exeteru a celému hrabství Devon. Jelikož mi opět nebylo dáno spát osm hodin, padají mi víčka. A proto můžu citovat frázi, která mi vytanula na mysli už po cestě tam a hrozně moc jsem jí chtěla použít: “Usnul, když jsme letěli nad Bristolem.” V mém případě “usnula, když jsme projížděli Bristolem”. (Harry Potter a Kámen mudrců, kdyby někdo nevěděl. 🙂 )
Probouzím se někde kolem Heathrow. Na Victoria Station vyklopýtám ven, popadnu batoh a propluju do metra, které mě odveze na Liverpool Street. Mám štěstí, vlak na letiště jede za pět minut. Na letišti ale už takové štěstí nemám – po krasojízdě, kdy jsem hladce a rychle prošla check-inem a bezečností kontrolou, si jdu koupit tradičně čokoládovou žabku k Hamley’s. (Nezajímá mě, že v Praze jsou taky, správná čokoládová žabka je z Anglie.) Natěšeně otevřu sáček a zklamaně mi spadnou koutky: zase Lockhart. To už je třetí, ach jo. Aby té smůly nebylo málo, zpozdí se o dvě hodiny můj let. Co deset minut koukám na tabuli, jestli jsem se nepřekoukla nebo jestli se něco nezmění, ale pořád tam visí iritující slovo “relax”.

Pak už není moc co vyprávět. Po úmorném čekání nastoupím do letadla a počítám každou chvilku, abych už byla doma.
A nakonec mě domov přivítá otevřenou náručí. (Jak prozíravé bylo před odjezdem uklidit, aby byl návrat příjemný a voňavý.)
Home sweet home. Ale vzpomínky na Anglii poputují na lednici a do rámečků, protože si je chci nechat navždy v sobě.

Napište mi:
karolina.bendova@gmail.com

Let's Get Creative.